Jen sám... - Olympic, Pavel Vrba, Petr Janda

Kdy už se najdem v ulicích, kdy má se to stát

Z očí mám zas matnici a nemám se rád

Proč se stávám hledáčkem, když nemačkám spoušť

Z krásy, kterou nezmačknem, pak stává se poušť

Možná, že mě zrovna právě míjíš

Ano ty s tím chmýřím na své šíji

Neboj se můj pohled nezabíjí

Jsem sám, teď sám, sám jen sám

Jak tě v té spoustě rozliším všech návleků šál

Tak stojím tichý z nejtišších a čekám tě dál

Možná, že mě zrovna právě míjíš

Ano ty s tím chmýřím na své šíji

Neboj se můj pohled nezabíjí

Jsem sám, teď sám, sám jen sám, sám jen sám, zůstávám

Na matnici oka nezasvítíš

Já tvou blízkost v proudu dívek cítím

Bezbranný jak mimozemšťan E. T

Jsem sám, teď sám, sám jen sám, sám jen sám

Quand serons-nous dans la rue, quand cela devrait-il arriver ?

J'ai un regard terne et je ne m'aime pas

Pourquoi est-ce que je deviens un viseur quand je ne tire pas sur l'obturateur

La beauté dans laquelle je ne me faufile pas devient alors un désert

Peut-être que tu me dépasses

Oui, vous avez cette peluche sur votre cou

T'inquiète, mon regard ne tue pas

Je suis seul, maintenant seul, seul seul

Comment je peux te distinguer de toutes les manches châle

Alors je me tiens tranquille parmi les plus silencieux et je t'attends

Peut-être que tu me dépasses

Oui, vous avez cette peluche sur votre cou

T'inquiète, mon regard ne tue pas

Je suis seul, maintenant seul, seul seul, seul seul, je reste

Tu ne brilleras pas sur le mat de l'oeil

Je sens ta proximité dans le flot des filles

Sans défense comme un extraterrestre E. T

Je suis seul, maintenant seul, seul seul, seul seul