Stará láhev - Olympic, Petr Janda, Václav Fischer

Stará láhev dopitá, zavoskovaná

Je v ní zpráva ukrytá, dobře schovaná

Na vlnách se v bouři zmítá seam a tam jako opilá

Marně o té staré láhvi přemítám kdo ji posílá

Stará láhev od ginu plave a ví svý

Smutnou nese novinu v tichém poselství

Možná, že je štítem hrobky člověka co měl život rád

Ať už na něj na pevníně nečeká smutný adresát

Tak jako se láhev zmítá, tak se zmítá každý z nás

Úlevu nám zdarma skýtá nekonečně dlouhý čas

Předeběhnout ho ani zdání, čas otěže v rukou má

Stará láhev dopitá, zavoskovaná

V oceánu ukrytá, dobře schovaná

Na vlnách se v bouři zmítá sem a tam jako opilá

Marně o té staré láhvi přemítám kdo ji posílá

Stará láhev od ginu plave a ví svý

Smutnou nese novinu v tichém poselství

Možná, že je štítem hrobky člověka kterýho vzal ďas

Námořníka co se smrti neleká když zakývá čas

Čas, čas, čas

Ancienne bouteille bue, cirée

Il y a un message caché dedans, bien caché

La couture flotte sur les vagues et s'y enivre

Je m'interroge en vain sur la vieille bouteille qui l'envoie

Une vieille bouteille de gin flotte et connaît la sienne

Sad porte le journal dans un message silencieux

Peut-être est-il le bouclier de la tombe d'un homme qui aimait la vie

Que le triste destinataire ne l'attende pas sur le continent

Tout comme une bouteille flotte, chacun de nous aussi

Il nous donne gratuitement un temps infiniment long

Il n'a aucun moyen de le doubler, il a les rênes entre les mains

Ancienne bouteille bue, cirée

Caché dans l'océan, bien caché

Elle ondule sur les vagues ici et là comme une ivrogne

Je m'interroge en vain sur la vieille bouteille qui l'envoie

Une vieille bouteille de gin flotte et connaît la sienne

Sad porte le journal dans un message silencieux

Peut-être est-il le bouclier de la tombe de l'homme qui a pris le moine

Un marin qui n'a pas peur de la mort quand le temps passe

Temps, temps, temps