Dávné lásky - Karel Gott

ona: Někdy se mi zdává, že je slyším znít

stříbrnými hlásky spolu šeptají…

Naše dávné lásky, kam jen chtěly jít,

než je osud roznes větrem po kraji?

on: Toulají se v hájích,

tančí na loukách,

jiskří jarní rosou,

ohněm dýchají.

Vstoupí nohou bosou

večer na tvůj práh

a dlouho, dlouho, dlouho šeptají.

Tiše stůj a poslouchej.

ona: I tady někde musí být.

on: Písně snů a zázraků.

ona: Lásek i hvězd.

on: Písně cest i tuláků.

ona: I tady někde musí být.

on: Chci své písně žít

a mít svůj sen, svou tvář.

Slyšíš vlétá

branou světa.

Vítej lásko, tady jsem!

Chci své písně žít

a mít svůj sen, svou tvář.

Slyšíš vlétá…

ona: Branou světa.

on: Vítej lásko.

oba: Tady jsem!

elle: Parfois je pense que je les entends sonner

ils chuchotent ensemble dans des sons argentés…

Nos anciens amours, où ils voulaient juste aller,

que le destin souffle autour de la région ?

LUI : Ils parcourent les bosquets,

danser dans les prés,

scintille de rosée printanière,

ils respirent le feu.

Il entre pieds nus

soirée à votre porte

et long, long, long murmure.

Restez immobile et écoutez.

elle : Il doit être ici quelque part aussi.

LUI : Chants de rêves et de miracles.

elle : Des amours et des étoiles.

LUI : Chants de routes et de vagabonds.

elle : Il doit être ici quelque part aussi.

LUI : je veux vivre mes chansons

et ayez votre rêve, votre visage.

Tu l'entends voler

la porte du monde.

Bienvenue mon amour, je suis là !

Je veux vivre mes chansons

et ayez votre rêve, votre visage.

Vous l'entendez voler...

elle : La porte du monde.

LUI : Bienvenue mon amour.

tous les deux : je suis là !