Ulity - Xindl X

Nevidíš, že tě nevidím,

nedunutíš mě k pláči,

hlava má už tě nevnímá,

když se v tvým žáru smáčím.

Svý tělo ti dám,

dneska budu tvý plátno projekční,

svý tělo ti dám,

tvý city nevnímám,

pouze promítám filmy svý, placenýý

Nevidíš, že mě neměníš,

neposlouchám tvý zprávy,

zpěvy tvý duše bolavý nevychýlí mě z dráhy.

Svý tělo ti dám,

dneska budu tvou tajnou zahradou,

svý tělo ti dám,

tvým masem nasytím svoje pocity

pod kužíí, zašitýý

Ukryjem se do ulity těl,

smích slzy přehluší

a dál jsme nepatřičně dokonalí.

Nevidíš, že mě nebolíš,

zapomínám tvou náruč,

kvůli tvý něhy palčivý vyvětrávám,

po ránu

Svý tělo ti dám,

zítra se stanu tvou němou výčitkou

svý tělo ti dám

a tvoje tajemství,

nechám zamčený, schovaný, tušený

Ukryjem se do ulity těl,

smích slzy přehluší

a dál jsme nepatřičně dokonalí.

Ukryjem se do ulity těl,

smích slzy přehluší

a dál jsme nepatřičně dokonalí.

tu ne peux pas voir je ne peux pas te voir

tu ne me feras pas pleurer

ma tête ne te remarque plus,

quand je suis mouillé dans ta chaleur.

Je te donnerai mon corps,

aujourd'hui je serai ton écran de projection,

je te donnerai mon corps

je ne ressens pas tes sentiments

Je montre juste mes films payants

Tu ne peux pas voir que tu ne me change pas,

je n'écoute pas ton message

les chants de ton âme endolorie ne me feront pas dévier du chemin.

Je te donnerai mon corps,

aujourd'hui je serai ton jardin secret,

je te donnerai mon corps

Je satisferai mes sentiments avec ta chair

sous la peau, cousu

Je vais me cacher dans la coquille,

le rire noie les larmes

et nous sommes toujours imparfaitement parfaits.

Tu ne peux pas voir que tu ne me fais pas de mal

j'oublie tes bras

à cause de ta tendresse je ventile

du matin

Je te donnerai mon corps,

demain je deviendrai ton remords silencieux

je te donnerai mon corps

et ton secret

Je le laisserai verrouillé, caché, deviné

Je vais me cacher dans la coquille,

le rire noie les larmes

et nous sommes toujours imparfaitement parfaits.

Je vais me cacher dans la coquille,

le rire noie les larmes

et nous sommes toujours imparfaitement parfaits.