Byl jsi můj typ - Helena Vondráčková

Tys v miniherně hrál

a právě jsi v té chvíli skóroval.

Jak jsi tam tak stál,

mě jsi asi vůbec nevnímal.

Venku pršelo

a já se tam před deštěm skrývala.

Všechno svítilo

a já jsem jako forbes zářila.

Byl jsi můj typ,

s tím svým věčným dětským úsměvem,

s tím svým rozevlátým účesem.

Tak se mi to tenkrát zdálo.

Byl jsi můj typ,

napůl chlapec napůl správný chlap,

silnější a přede mnou jsi sláb.

A to není právě málo.

Byl jsi můj typ.

Nejsi výrazný,

ten, o kterém stále dívky sní.

Jenže, co teď s ní,

s tou teorií, kdo ji uplatní?

Slunce svítilo,

já opustila tu svou krásnou skrýš.

To se tušilo, že mě za refíží dohoníš.

Byl jsi můj typ,

s tím svým věčným dětským úsměvem,

s tím svým rozevlátým účesem.

Tak se mi to tenkrát zdálo.

Byl jsi můj typ,

napůl chlapec napůl správný chlap,

silnější a přede mnou jsi sláb.

A to není právě málo.

Byl jsi můj typ.

Byl jsi můj typ,

S tím svým věčným dětským úsměvem,

S tím svým rozevlátým účesem.

Tak se mi to tenkrát zdálo…

Vous avez joué au mini-jeu

et vous venez de marquer à ce moment-là.

Comment es-tu resté là

vous ne m'avez probablement pas remarqué du tout.

Il pleuvait dehors

et je me suis caché là de la pluie.

Tout brillait

et j'ai brillé comme forbes.

Tu étais mon type

avec cet éternel sourire d'enfant,

avec sa coiffure ébouriffée.

C'est ce qu'il m'a semblé alors.

Tu étais mon type

moitié garçon moitié bon gars

plus fort et plus faible devant moi.

Et ce n'est pas assez.

Tu étais mon type.

tu n'es pas expressif

celui dont les filles rêvent encore.

Mais qu'en est-il d'elle maintenant,

avec cette théorie, qui l'appliquera?

Le soleil brillait,

J'ai quitté ma belle cachette.

On soupçonnait que vous me rattraperiez en refuge.

Tu étais mon type

avec cet éternel sourire d'enfant,

avec sa coiffure ébouriffée.

C'est ce qu'il m'a semblé alors.

Tu étais mon type

moitié garçon moitié bon gars

plus fort et plus faible devant moi.

Et ce n'est pas assez.

Tu étais mon type.

Tu étais mon type

Avec cet éternel sourire d'enfant,

Avec sa coiffure ébouriffée.

C'est ce qu'il m'a semblé alors...