Když zabloudíš, tak zavolej - Helena Vondráčková

Když půjdeš správně

přímo z nádraží

hned protější ulicí.

A potom dáš se

krátkým průchodem,

tak budeš stát přes stanicí.

Z té každá tramvaj

míří právě k nám

a ty si jen pozor dej.

Zastávka pátá

je to z náměstí,

když zabloudíš, tak zavolej.

Zavolej k nám samozřejmě,

jen zavolej mě, když zabloudíš.

Zabloudíš, já vím to stejně,

dál nehledej mě a zavolej.

Jen kousek dál

pak dojdeš k nábřeží,

já bydlím hned vedle něj.

Je to ten dům,

co hlídá párek lvů,

když zabloudíš, tak zavolej.

Zavolej k nám samozřejmě,

jen zavolej mě, když zabloudíš.

Zabloudíš, já vím to stejně,

dál nehledej mě a zavolej.

Zavolej k nám samozřejmě,

jen zavolej mě, když zabloudíš.

Zabloudíš, já vím to stejně,

dál nehledej mě a zavolej.

Zavolej k nám samozřejmě,

jen zavolej mě, když zabloudíš.

Zabloudíš, já vím to stejně,

Si tu vas à droite

directement de la gare

juste de l'autre côté de la rue.

Et puis tu vas

passe courte,

vous vous tiendrez donc de l'autre côté de la gare.

Chaque tram

il se dirige vers nous

et tu fais juste attention.

Cinquième arrêt

ça vient de la place,

si vous vous perdez, appelez.

Appelez-nous, bien sûr,

Appelle-moi juste quand tu te perds.

Tu te perds, je le sais quand même,

cherche-moi et appelle-moi.

À quelques pas

puis vous arrivez au bord de l'eau,

J'habite juste à côté de lui.

C'est la maison

ce qui garde une paire de lions,

si vous vous perdez, appelez.

Appelez-nous, bien sûr,

Appelle-moi juste quand tu te perds.

Tu te perds, je le sais quand même,

cherche-moi et appelle-moi.

Appelez-nous, bien sûr,

Appelle-moi juste quand tu te perds.

Tu te perds, je le sais quand même,

cherche-moi et appelle-moi.

Appelez-nous, bien sûr,

Appelle-moi juste quand tu te perds.

Tu te perds, je le sais quand même,