Láska zůstává dál - Helena Vondráčková

To usíná den,

když noční motýl přiletí.

To usíná den,

když ulice jsou bez dětí.

Okolo mne prošel pán

a dům svůj zamyká.

Klíč zacinká, končí den.

To usíná den,

když perník z krámků nevoní.

To usíná den,

když zvonky kol už nezvoní.

Proč se dívka chlapce ptá,

zda ještě má ji rád?

Když tisíckrát říkám jí:

Že láska zůstává dál,

zůstává dál,

zůstává dál.

Že láska zůstává dál,

zůstává dál,

zůstává dál.

To usíná den,

když město světly zabliká.

To usíná den,

když cesta tmou se zalyká.

S pluhem rozloučí se zem

a věrný slib mi dá,

že úrodná bude dál.

To usíná den,

když dům svá okna zacloní.

To usíná den,

když pastviny jsou bez koní.

Svoji věrnou dlaň ti přítel podává,

smích rozdává, tak jej chraň.

Ať láska zůstává dál,

zůstává dál,

zůstává dál.

Ať láska zůstává dál,

zůstává dál,

zůstává dál.(láska zůstává dál, zůstává dál)

Zůstává dál.

Ce jour-là s'endort,

quand le papillon de nuit arrive.

Ce jour-là s'endort,

quand les rues sont sans enfants.

Le seigneur m'a passé

et verrouille sa maison.

Les clés sonnent, la journée se termine.

Ce jour-là s'endort,

quand le pain d'épice des magasins n'a pas d'odeur.

Ce jour-là s'endort,

lorsque les cloches des roues ne sonnent plus.

Pourquoi la fille demande-t-elle au garçon

l'aime-t-il toujours ?

Quand je lui dis mille fois :

Que l'amour reste,

reste allumé

reste allumé.

Que l'amour reste,

reste allumé

reste allumé.

Ce jour-là s'endort,

quand la ville s'illumine.

Ce jour-là s'endort,

quand la route s'assombrit.

Le sol dit adieu à la charrue

et il me donnera une promesse fidèle

que la fécondité continuera.

Ce jour-là s'endort,

quand la maison ferme ses fenêtres.

Ce jour-là s'endort,

quand les pâturages sont sans chevaux.

Un ami te donne sa paume fidèle,

il fait rire, alors protégez-le.

Laisse l'amour rester,

reste allumé

reste allumé.

Laisse l'amour rester,

reste allumé

reste allumé (l'amour reste allumé, reste allumé)

Il reste allumé.