Ten, koho ráda mám - Helena Vondráčková

Snad jednou přijde den

a já to vím

ten, koho ráda mám

a o němž sním

Vezme mě v náruč svou

a bude navždy mým

Já dám mu mnohem víc,

než bude chtít

a sama nechci nic

jen dál s ním žít

Vezme mne v náruč svou

a bude navždy mým

Možná právě teď ho potkám

možná zítra, kdo to ví

Vyplní se moje touha

přijde muž, jejž čekám

léta dlouhá

On stane ve dveřích

a s úsměvem

v těch milých očích svých

řekne, řekne zde jsem

ten, koho ráda mám

ten přestane být snem

Možná právě teď ho potkám

možná zítra, kdo to ví

Vyplní se moje touha

přijde muž, jejž čekám

léta dlouhá

On stane ve dveřích

a s úsměvem

v těch milých očích svých

řekne, řekne zde jsem

ten, koho ráda mám

ten přestane být snem

(Jen vzdáleným snem)

Peut-être qu'un jour le jour viendra

et je le sais

celui que j'aime

et dont je rêve

Il me prendra dans ses bras

et ce sera à moi pour toujours

Je vais lui donner beaucoup plus,

qu'il ne veut

et je ne veux rien moi-même

continue juste à vivre avec lui

Il me prendra dans ses bras

et ce sera à moi pour toujours

Peut-être que je le rencontrerai maintenant

peut-être demain, qui sait

Mon désir sera exaucé

l'homme que j'attends viendra

des années

Il se tient dans l'embrasure de la porte

et souriant

dans ces chers yeux

dit-il, il dira que je suis là

celui que j'aime

ça cesse d'être un rêve

Peut-être que je le rencontrerai maintenant

peut-être demain, qui sait

Mon désir sera exaucé

l'homme que j'attends viendra

des années

Il se tient dans l'embrasure de la porte

et souriant

dans ces chers yeux

dit-il, il dira que je suis là

celui que j'aime

ça cesse d'être un rêve

(Juste un rêve lointain)