Trápím se jen vlastní hloupostí - Helena Vondráčková

Ač nevěřím, že bys někdy chtěl

ode mne odejít.

Tak najednou bývám nejistá

a plná úzkostí.

Bláhový pláč skrývám síťovím

stříbrných nadějí,

že žárlivá jsem

a že trápím se jen vlastní hloupostí.

Přesto mě unáší

ta chvíle k představám,

co ti říct, až poznám,

že tvoje láska dýchat přestává.

Když mohu dřív a ty říkáš,

že můžeš až později.

A nebo se loučíš,

mě napadá spousta možností:

Kam pospícháš, kde jsi byl?

A mou jedinou nadějí

je to, že žárlivá jsem

a že trápím se jen vlastní hloupostí.

Přesto mě unáší

ta chvíle k představám,

co ti říct, až poznám,

že tvoje láska dýchat přestává.

Tak za nocí stále pátrám,

jak svou lásku ubráním.

Čím překlenu proudy

a vzdálené břehy přemostím?

Až najednou spatřím,

jak se mi vysmívá svítání.

Protože žárlivá jsem

a že trápím se jen vlastní hloupostí.

Protože žárlivá jsem

a že trápím se jen vlastní hloupostí.

Bien que je ne crois pas que tu veuilles jamais

laisse-moi.

Alors tout à coup je ne suis pas sûr

et pleine d'anxiété.

Je cache un cri stupide avec un filet

espoirs d'argent

que je suis jaloux

et que je ne m'inquiète que de ma propre bêtise.

Pourtant, il me kidnappe

le moment d'imaginer

que puis-je te dire quand je sais

que ton amour cesse de respirer.

Si je peux plus tôt et que tu dis

que vous pourrez voir plus tard.

Ou dis-tu au revoir,

J'ai beaucoup d'options :

Où es-tu pressé, où étais-tu ?

Et mon seul espoir

c'est que je suis jaloux

et que je ne m'inquiète que de ma propre bêtise.

Pourtant, il me kidnappe

le moment d'imaginer

que puis-je te dire quand je sais

que ton amour cesse de respirer.

Alors la nuit je cherche encore,

comment je défends mon amour.

Le pontage des courants

et contournerai-je les rivages lointains ?

Quand je vois soudain

comme l'aube se moque de moi.

Parce que je suis jaloux

et que je ne m'inquiète que de ma propre bêtise.

Parce que je suis jaloux

et que je ne m'inquiète que de ma propre bêtise.