Ukolébavka - Helena Vondráčková, Vaclav Trojan, František Rachlík

Kolébkou tvou Česká země

kvítky jara věnčená,

míru polí skřivan zpívá,

srdcem chvívá vlasti má.

Z kopců, hájů potok spěchá,

v milý kout s ním srdce pluj,

tam, kde kvetou lípy sladce

na zahrádce, kraji můj.

Zde tvůj rodný domek stojí,

píseň matky doznělá,

klepot cepů, tiché zvony,

chlebem voní víska má.

Bez ní nejsi v světě ničím,

hejno husí rozprchlé,

vrať se zase v rodný svůj dům,

k našim vrátkům, dítě mé.

Zde tvůj rodný domek stojí,

píseň matky doznělá,

klepot cepů tiché zvony,

chlebem voní víska má.

Votre berceau, les terres tchèques

fleurs de printemps dédiées,

chante la paix des champs d'alouettes,

le cœur de la patrie a.

Des collines, des bosquets, le ruisseau se précipite,

flotter dans un joli coin avec lui,

où les tilleuls fleurissent doucement

dans le jardin, mon pays.

Ici se dresse ta maison natale,

la chanson de la mère est décédée,

robinets, cloches silencieuses,

le pain sent le village.

Sans elle, tu n'es rien au monde,

un troupeau d'oies dispersées,

retourner dans ta ville natale,

à nos portes, mon enfant.

Ici se dresse ta maison natale,

la chanson de la mère est décédée,

cloches silencieuses,

le pain sent le village.